Firma, které je k jejímu chodu zapotřebí vlastnit větší počet vozidel, stavebních strojů a podobně, mívá velice často starosti se zabezpečením právě tohoto svého majetku. A je logické, že čím víc podobné techniky takové firmě náleží, tím je to složitější a tím větší problémy mohou nastat. A jak si logicky snadno odvodíte, znamená každý problém, jenž s tímto souvisí, neodmyslitelně i nemalou finanční újmu.

Jenže co se dá dělat, že? Stavební stroje se musejí logicky nacházet na těch staveništích, kde je jich zapotřebí, není možné nechat je v areálu firmy a přivézt staveniště k nim. A takové stavby jsou nejednou rozesety po celém území naší země, na hony daleko od firmy, jež na nich podniká. A automobily, lhostejno zda nákladní či osobní? To už je úplná kapitola sama pro sebe, ty se hemží po našich silnicích tak, že už je teprve nikdo neuhlídá.

Jenže uhlídat by se to mělo. Protože znáte přece lidi. Zaměstnanec dostane k dispozici potřebnou techniku, s níž se ocitne mimo dohled nadřízených, a kdo ví, co ho zanedlouho napadne. Dotyčný může dejme tomu zjistit, že by se daly vysát pohonné hmoty z nádrže, případně že by se dalo na firemní náklady natankovat namísto služebního vozidla vlastní auto, někdo takovou techniku v případě, že se naskytne příležitost, využije k nějaké té černé jízdě nebo jinému melouchu, a o tom, co všechno lze z podobné techniky odcizit, už ani nemluvě. A proč vlastně nejednou krást jenom části nákladu, součástky, vybavení či pohonné hmoty, lze-li ukrást i rovnou celý vůz či stroj?

A dokážete si představit, jaké škody to způsobuje?

Ovšem pokud si vlastník vozidel pořídí satelitní sledování, je riziko podobných nepříjemností minimalizováno. Pak totiž stačí podnikateli či jím pověřené osobě jenom usednout k počítači, připojit se a rázem zví, co se kde děje, bez nutnosti osobní přítomnosti na místě.

Zaměstnanci tak sice mohou něco provést, ale neudělají to. Protože ‚se šéf dívá‘.